Plivni si do rukávu

Jarek Nohavica

1:Mý vlasy jsC#ou jak slunko rD#mozesmátý,
jak pomerHanč po předcC#ích,
a ze všech cest já znám jenom ty zlD#matý
a nedumHám o následcC#ích,
dG#mávno nD#mebrečím, jsHou i škF#aredší,
vHím, že v bC#azáru se vždF#ycky najde mD#místo,
cG#mo když nD#měkdo pak mHě tam zF#a šesták
kG#moupí, kC#oupí, kF#oupí.
2:Mý vlasy jsou lék na největší nářky,
čarovnou moc skrývají,
závidí mi i báby kořenářky:
takovou bylinu nemají,
jsi-li rozsmutněn, stačí vyjít ven,
vyjít tak, abys byl kolemjdoucí,
okolo mě plout, správně vyčíhnout
chvíli, chvíli, chvíli.
R:KF#ouknout se nG#ma mou hlavuC#F# plivnout si dG#mo rukávuC#F# 
a pD#motom štG#městí v kC#outě F#určD#mitě nG#maleznC#ou tě,
F#určitě Hobjeví sC#e jako mF#alej kluk na jaře s kHuličkamC#a,
však F#ani muk, co když je tG#mo ta dámC#a,
a bF#ez kuličD#mek, a lidi mG#myslejí sC#i, že lžF#u.
3:Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mně přitom píšou zelení,
že dolů půjde moje zlatá hříva,
že mě pak major ocení.
Na vojně:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mé štěstí letí komínem,
šla dolů moje zlatá hříva,
jsem ostříhaným vojínem.
No a dneska:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá
a já jsem volný jako pták,
narostla mi zas moje zlatá hříva,
jsem záložák.
Dávno nebrečím pro ty škaredší
chvíle naplněné takhle velkou slzou,
štěstí uvadlo, já si zrcadlo
koupím, koupím, koupím.
R:Kouknu se na svou hlavu, plivnu si do rukávu,
a potom šťastné břímě určitě zatíží mě,
určitě objeví se jako malej kluk na jaře s kuličkama,
však ani muk, ona je to ta dáma,
a bez kuliček, a lidi myslejí si, že lžu.
R:Kouknu se na svou hlavu, ohohó, plivnu si do rukávu, ohohó ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:32:22.171+00:00
Výsledky hledání: